Nevidomý

Jsou mezi námi lidi, kteří mají různě vážné zrakové postižení, které je ovlivňuje v běžném životě, a běžná optická korekce jim nepostačuje, tzn. jedná se o lidi, kteří mají omezení v přístupu k informacím, v orientaci či samotném pohybu. Do této skupiny nejsou zahrnuti lidé, kteří mají lehčí stupně zrakového postižení a s dioptrickými brýlemi bez obtíží zvládají každodenní činnosti.

V případě návštěvy některé z veřejných institucí či jiných služeb považujeme za důležité poznat komunikační bariéru, se kterou se člověk, který stojí před Vámi, potýká. U nevidomých a slabozrakých můžeme mít pocit, že je jasno, má bílou hůl nebo vodícího psa. Je potřeba si ale uvědomit, že ne vždy tomu tak je. Rozsah zrakového postižení může být velmi matoucí. Jsou lidé, kteří mohou při pohybu v prostoru působit jako vidící, přesto se jedná o lidi s velkou ztrátou zraku. Ne všichni při pohybu využívají bílou hůl, která na jejich postižení upozorní.

Jinak řečeno, jedná se o lidi s vážným zrakovým postižením, u kterých vážný funkční důsledek zrakové vady zasahuje do běžného života. Jak je uvedeno v názvu kapitoly/této části, můžeme je dělit na nevidomé a slabozraké.

Jedná se o lidi:

NEVIDOMÉ, kteří většinou nevidí vůbec nic, někteří rozeznají světlo od tmy nebo mají klamné zrakové vjemy, které jim ale nic o okolním světě nevypovídají.

PRAKTICKY NEVIDOMÉ, kteří s určitou mírou nejistoty rozeznávají na vzdálenost menší než 1 metr ty předměty, které zdravé oko rozezná na vzdálenost 60 metrů. Řada prakticky nevidomých lidí má další omezení zraku (světloplachost, poruchy barvocitu, zúžené zorné pole aj.).

SILNĚ SLABOZRAKÉ, kteří rozeznávají na vzdálenost 1–3 metry předměty, které zdravé oko rozeznává na vzdálenost 60 metrů. Často bývá vidění silně slabozrakého člověka ještě více komplikováno např. úzkým zorným polem.

Inspirováno materiály na www.okamzik.cz.

Nevidomý

  • Občas narážím do předmětů a neorientuji se v prostoru.
  • Nevím ani o lidech kolem sebe, pokud nejsou slyšet.
  • Mám bílou hůl nebo vodícího psa.

Slabozraký

  • Někdy se chovám, jako když vidím, ale vidím např. pouze stíny, výseč,
  • Někdy vidím pouze z nějakého úhlu nebo pod lupou.
  • Můžu mít bílou hůl nebo vodícího psa, ale nemusím.
Co potřebuje
  • Mít možnost říci, co je třeba dělat, rád vše vysvětlím.
  • Umožnit vstup s doprovodem nebo s vodícím psem.
  • Popsat kde, co a kdo je v místnosti, pro moji orientaci v prostoru.
  • Předat dokumenty v elektronické podobě.
  • Vědět, že se mnou mluvíte, upozornit mne dotekem nebo oslovením, či představením.
  • Nemluvit s doprovodem, ale se mnou, slyším Vás.
  • Upravit osvětlení v místnosti. Zeptejte se mně jak, vysvětlím Vám to.
  • Vědět, že někdo odchází z místnosti, je nepříjemné mluvit do zdi.
  • Upozorňovat na svá gesta, např. podání ruky, protože já je nevidím a ruku Vám rád/a podám.
  • Z mého pohledu popsat  umístění věcí v místnosti, tzn. např. kde je židle, kde sedíte Vy a další věci, které jsou potřeba k jednání.
  • https://player.vimeo.com/video/167735494
Co potřebuje

Pokud za Vámi přijde člověk nevidomý nebo slabozraký, jste v tu chvíli na vše sami. Můžete poprosit kolegu nebo se jednoduše zeptáte člověka nevidomého/slabozrakého, což je nejlepší a nejjednodušší způsob řešení. Přesto je dobré vědět, že jsou okolo Vás další lidé a organizace, které Vám mohou pomoci. V neposlední řadě jsou různé technické pomůcky, které mohou pohyb na úřadě či jiné instituci a komunikaci zlepšit.

 

Například se jedná o:

  • Signalizaci a označení pro nevidomé v prostorách úřadu/instituce.
  • Dokumenty, se kterými pracujete, mít v elektronické podobě pro čtení v počítači. Nevidomý si je tak bude moci sám přečíst doma.
  • Navázání spolupráce s organizacemi, které pracují s nevidomými. Zeptat se jich, co máte pro větší bezbariérovost udělat.
  • Mít na úřadě/v instituci osobu, která nevidomého/slabozrakého doprovodí.
  • Webové stránky mít dle metodiky Blind Friendly.

Příklady organizací, které pracují s lidmi s různým zrakovým postižením:

Co potřebuje

Nevidím

Úřad, kde se necítím příjemně

Jmenuji se Petra, jsem prakticky nevidomá a provedu vás dvěma mými zážitky při vyřizování na úřadech. Potřebuji si totiž vyřídit živnostenské oprávnění. Vcházím do budovy úřadu, a protože na úřad chodím zřídka, jako vždy hledám vchod, který bohužel není osazen navigačním majáčkem pro nevidomé. Ani nevím, jestli je někde informační okénko, kde by mi poradili. Až zpětně zjistím, že okénko existuje, jakoby v půlce schodiště, kde to vůbec neočekávám. Je pro mě nejjednodušší vystoupat několik vstupních schodů a pokouším se „odlovit“ nějakého človíčka, který by mi poradil. Bohužel moc jich tu není, nakonec mě však ochotný pán doprovodí ke dveřím, které potřebuji. Zaťukám, vstoupím dovnitř a pozdravím. Paní úřednice mi odpoví, bohužel nevnímám, odkud přesně hlas přichází. Stojím a čekám, jestli mě úřednice vybídne se posadit nebo mě odvede k přepážce/stolku (netuším, jak to v místnosti vypadá). Úřednice se trochu netrpělivě zeptá, co potřebuji. Když jí stručně řeknu, o co se jedná, sdělí mi, ať se posadím. Bohužel nevím kam a trvá delší dobu, než jsem nakonec na místo nasměrována. Jsem trošku ve stresu, nevím, kolik lidí je v kanceláři a co se děje. Úřednice je také evidentně nervózní a ráda by vše měla již za sebou. Sepíšeme vše potřebné, pak úřednice odejde na chvíli vedle kopírovat dokumenty, což nezaregistruji a chvíli si povídám se zdí Nakonec přichází poslední zkouška, a to najít dveře ven, a můžu si oddychnout. Nebylo to příjemné setkání, i když úřednice nebyla nepříjemná, spíše nevěděla, co přesně v dané situaci dělat.

Moje pozitivní zkušenost s úředníky

Přesouvám se na jiný úřad, kde potřebuji nějaké informace. Přicházím k budově, nejsem si plně jistá, kde je vchod a ejhle, ozve se po spuštění mé „slepecké vysílačky“ navigační majáček pro nevidomé, který mě dovede až ke vchodu. Vyvolám si další informaci, která mi sdělí, kde je informační okénko. Nemusím ho ani hledat a přistoupí ke mně paní z informací a ptá se mě, co potřebuji. Sděluji jí to a ochotně mě dovede k výtahu, pak mi začne popisovat, jak se dostanu do kanceláře, a nakonec konstatuje, že bude jednodušší mě tam dovést. Jsem za to ráda a o to víc radši, že nemusím podstupovat bojovku s lístečkem z vyvolávacího systému aneb hádanka, kdy jsem na řadě já. Jednou mě takto odvedl pán z informací a před kanceláří mi do ruky dal lísteček s konstatováním, že mám číslo 23 a že tedy teď už to zvládnu sama. Vrátíme se však k paní z informací, která mě teď dovede přímo do kanceláře, kde poprosí úřednici, aby mě poté dovedla zpět ven. Úřednice mě doprovodí k židli, v klidu se usadím a jsem připravena na projednávání dané záležitosti. Cítím se v komunikaci jako partner, je to příjemné. Po skončení hovoru mě úřednice doprovodí k východu budovy. Během cesty si povídáme o všem možném, včetně toho, jak nejlépe doprovázet nevidomého, co je pro něj obtížné, co mu nejvíce pomůže apod. Myslím, že to byla pro úřednici dobrá a příjemná zkušenost.

Ukázat celý příběh

Workshopy

RESPEKT V KOMUNIKACI aneb bezbariérová komunikace v různých institucích

  • Umíte se vždy domluvit s lidmi, kteří přichází do Vaší kanceláře?
  • Poznáte, že mají nějakou komunikační bariéru?
  • Víte, jak reagovat? Co dělat pro to, abyste se domluvili?
  • Pokud ne nebo si nejste jisti, máme pro Vás připraven interaktivní workshop, kde na to přijdeme společně.

Obsahem našeho interaktivního workshopu je:

  • Setkání s lidmi, kteří nevidí, neslyší nebo z jiného důvodu nerozumí.
  • Praktické příklady, díky kterým poznáte, jaké jsou základní možnosti komunikace s lidmi, kteří nevidí, neslyší, stárnou či z jiného důvodu komunikují jinak, než čekáme.
  • Dozvíte se, jaké služby Vám s komunikací mohou pomoc.
  • Osvojíte si srozumitelné a jednoduché doporučení pro komunikaci s uvedenými skupinami občanů v praxi.

Workshop realizujeme dle domluvy, kapacita workshopu je 15 – 25 osob. Cena dle individuální domluvy a rozsahu.

Ukázky z workshopu ke shlédnutí zde: https://player.vimeo.com/video/168622121

Obecná doporučení

Trpělivost
Ochota
Respekt
Konktrétnost
Stručnost
Srozumitelnost
Když nevíte, zeptejte se
Pomoc nabídněte, ale nevnucujte