Senior
Vysvětlovat, koho považujeme za seniora, může být úsměvné, ale přesto malé upřesnění je na místě. Běžně se setkáváme s věkovým vymezením, tzn. seniorem je člověk starší 65 let. Nejedná se o vymezení, které je propojené s případnou komunikační bariérou při návštěvě dané instituce. Jinak řečeno, dosažení věku 65 let není automaticky spojeno se vznikem komunikační bariéry. Jedná se o velmi široce definovanou cílovou skupinu, proto je praktické dělit ji na dvě podskupiny, tj. na osoby ve věku 65–84 let a osoby starší 85 let. Výrazně větší potřebu podpory při návštěvě různých institucí má přirozeně druhá skupina.
Ve vazbě k této skupině lidí v podstatě nechceme říci nic neznámého či specifického. Považujeme za důležité si uvědomit, že před námi stojí člověk, pro kterého spousta běžných věcí je náročnější. Potřebuje více času, trpělivosti a respektu. Přestože si můžeme myslet, že senior/ka počká – nespěchá přece do práce, ani domů za dětmi – není tomu tak.
V případě návštěvy některé z veřejných institucí či jiných služeb považujeme za důležité poznat komunikační bariéru, se kterou se člověk, který stojí před Vámi, potýká. U seniora/seniorky bariéru není vždy jednoduché poznat. Jsou to lidé, kteří vše zvládnout bez problémů, bez ohledu na vysoký věk, a naopak.
- Zeptejte se mě.
- Některé věci už tolik neznám.
- Někdy jsem trochu pomalejší, stačí nespěchat.
- Trochu hůře slyším i vidím.
- Vypadá to, že mám hodně času, ale zase se dříve unavím.
- Mluvte na mne pomaleji a trochu hlasitěji.
- Nespěchejte na mě.
- Napište mi, co jsme domluvili, ať na nic nezapomenu.
- Ověřujte si, že Vám rozumím. Přikývnutí je občas automatické.
- https://player.vimeo.com/video/167738649
- Určitě to zvládnete sami.
Všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti i právech. Základní práva jsou zaručena všem lidem bez rozdílu. Základní práva a svobody přísluší ve stejném rozsahu i lidem se zdravotním postižením, tedy i lidem s mentálním postižením, duševním onemocněním, lidem s demencí.
Tato část si klade za cíl Vás ve stručnosti seznámit s okruhem základních právních norem upravujících právní postavení osob s různými komunikačními bariérami (tedy „osob se zdravotním postižením“, jak se obecně uvádí v právním pořádku ČR) tak, aby byl informován, o co se může takovýto člověk „opřít“, zejména při kontaktu s pracovníky veřejných institucí (tedy např. městské a obecní úřady, kontaktní pracoviště Úřadu práce, pracoviště Okresních správ sociálního zabezpečení a další).
Svět a Evropská unie
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na osobní nezávislost a samostatnost, nediskriminaci, rovnost příležitostí, na plné zapojení a začlenění do společnosti.
Kde to najdu:
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, což je základní mezinárodní právní norma, která upravuje uceleně práva zdravotně postižených osob s přihlédnutím k jejich různorodosti. Ratifikováno v České republice v roce 2009.
Dostupná zde:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/umluva-o- pravech-osob- se-zdravotnim-postizenim– 70247/
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na to, aby Česká republika (jeden ze států EU) vytvořila taková opatření, jejichž cílem je zajistit nezávislost, sociální a profesní začlenění a účast na životě společnosti jako základní právo osob se zdravotním postižením.
Kde to najdu:
Listina základních práv Evropské unie, což je základní právní norma EU, která upravuje uceleně práva zdravotně postižených osob a zapovídá diskriminaci z důvodu zdravotního postižení.
Dostupná zde:
Česká republika
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na rovnosti v důstojnosti a právech, jakož i na zaručení práv bez jakékoliv diskriminace,
- na zvýšenou ochranu zdraví při práci a právo na zvláštní pracovní podmínky,
- na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.
Kde to najdu:
Listina základních práv a svobod (součást ústavního pořádku ČR)
Dostupná zde:
http://zakony.centrum.cz/listina-zakladnich- prav-a- svobod
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na zákaz jakékoli diskriminace v oblasti zaměstnání, podnikání, vzdělání, sociální oblasti, zdravotní péči, poskytování zboží a služeb.
Kde to najdu:
Antidiskriminační zákon (zák. č. 198/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) – přičemž zákon považuje za nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení i odmítnutí či opomenutí přijmout přiměřená opatření, tedy opatření, nutná k tomu, aby osoba se zdravotním postižením měla přístup k určitému zaměstnání, aby mohla využít poradenství a aby mohla využít služby určené veřejnosti (ust. § 3 zákona).
Dostupný zde:
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na rovné zacházení a zákaz diskriminace (ust. § 16).
Kde to najdu:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – zaměstnavateli je stanovena obecná povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a vytvářet podmínky pro jejich zaměstnávání. Zaměstnavatelé mají i povinnost upravit pracoviště tak, aby bylo vhodné pro osoby se zdravotním postižením.
Dostupný zde:
http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_6
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na zdvořilé chování a na to, aby mi jednotliví zaměstnanci (úředníci) vycházeli dle možností vstříc, na přiměřené poučení o mých právech a povinnostech, na uvědomění o úkonu, který zaměstnanec (úředník) učiní, a to s dostatečným předstihem, je-li to potřebné k hájení mých práv a neohrozí-li to účel úkonu, na možnost uplatnění mých práv a oprávněných zájmů,
- na rovné postavení stran, nestranný postup a plnění povinností dotčených osob rovnou měrou. V případě, že by byla rovnost dotčených stran porušena nebo ohrožena, je správní orgán (zaměstnanec, úředník) povinen učinit potřebná opatření k jejich zajištění.
Kde to najdu:
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 4 a § 7
Dostupný zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500
Co potřebuje
Těžký život
Letos jsem oslavil pětaosmdesátiny. Na svůj věk vypadám stále moc dobře, jsem usměvavý, chodím s hůlkou a brýlemi, jenom ta paměť mi už moc neslouží. Paní doktorka mi říkala, že mám Alzheimera, to je ten Němec, co mi stále schovává věci. Posledně mi schoval občanku, a tak si musím vyřídit novou. Na úřad jsem cestu našel. Sice jsem se párkrát zeptal, ale už stojím u té mašinky na čísla. Jenže které mám zmáčknout? Musím to v klidu promyslet, ale za mnou už čekají další lidé a mají nějaké poznámky. „Tak něco zmáčknu a uvidí se“, řekl jsem si. Zmáčknul jsem matriku. „Dědo, dědo“, říká matrikářka, „to jste si špatně přečetl. Musíte na občanky.“ A už mně strká z kanceláře. „Musíte doleva, třetí dveře vpravo a běžte honem, já vám to tam pošlu.“ Kroutím nad tím hlavou: „Jak to říkala? A co mi pošle?“ Trochu bloudím po chodbě a hledám. Trochu se mi orosilo čelo. Nakonec se mně zeptala jedna čekající paní a dovedla mě ke správné kanceláři: „Ale dědo, nějak vám to trvalo. No jo, vy máte času dost, ale tady čeká fůra lidí“, říká úřednice vyřizující občanské průkazy. „Tady to si vyplňte a potom se půjdete vyfotit.“ Oddechl jsem si, že jsem konečně správně a vzápětí s hrůzou koukám na formulář. Písmenka se rozmazávají, je jich hodně: „Co že to mám vyplnit?“ Úřednice je už netrpělivá: „Haló, dědo, víte, co? Já vám to vyplním.“ Za chviličku to je. Zbývá podpis. “Tady to podepište.“ Úřednice zvyšuje hlas: „Haló, slyšíte? Tady.“ Podepsal jsem, abych už měl klid. Sice jsem si nestihl přečíst a promyslet, co že to podepisuji, ale vždyť ta úřednice mi pomáhala. Akorát, kdyby tak nekřičela, já přece slyším dobře. Ještě fotka, jsem celý zpocený, odcházím a slyším v zádech hlas úřednice. Řekla toho tolik, že už přesně nevím, co že to bylo. Ještě slyším, jak si úřednice povídá: „No jo, důchodci, ty mají na všechno dost času. Kdyby aspoň nebyl tak hluchý, jsem z toho úplně zpocená.“
Workshopy
RESPEKT V KOMUNIKACI aneb bezbariérová komunikace v různých institucích
- Umíte se vždy domluvit s lidmi, kteří přichází do Vaší kanceláře?
- Poznáte, že mají nějakou komunikační bariéru?
- Víte, jak reagovat? Co dělat pro to, abyste se domluvili?
- Pokud ne nebo si nejste jisti, máme pro Vás připraven interaktivní workshop, kde na to přijdeme společně.
Obsahem našeho interaktivního workshopu je:
- Setkání s lidmi, kteří nevidí, neslyší nebo z jiného důvodu nerozumí.
- Praktické příklady, díky kterým poznáte, jaké jsou základní možnosti komunikace s lidmi, kteří nevidí, neslyší, stárnou či z jiného důvodu komunikují jinak, než čekáme.
- Dozvíte se, jaké služby Vám s komunikací mohou pomoc.
- Osvojíte si srozumitelné a jednoduché doporučení pro komunikaci s uvedenými skupinami občanů v praxi.
Workshop realizujeme dle domluvy, kapacita workshopu je 15 – 25 osob. Cena dle individuální domluvy a rozsahu.
Ukázky z workshopu ke shlédnutí zde: https://player.vimeo.com/video/168622121
- Související dokumenty ke stažení
- Leták
- Respekt v komunikaci - mapa
- Respekt v komunikaci - metodika