Neslyším
Lidé, kteří jsou neslyšící, mají takovou ztrátu sluchu, která jim neumožňuje ke komunikaci využívat případné nepatrné zbytky sluchu. Může se stát, že jsou to lidé, kteří tzv. „něco“ slyší, ale to, co slyší, nemohou využít ke komunikaci. Jinak řečeno, jedná se o takové zbytky sluchu, které nemohou využít ke srozumitelnému slyšení. Odlišný pro nás slyšící může být i jejich hlas. Schopnost srozumitelně mluvit se odvíjí od skutečnosti, kdy sluchová vada vznikla. Pokud dítě ztratí sluch před osvojením mluvené řeči, je velmi těžké se naučit srozumitelně mluvit. U každého člověka, který neslyší, je to velmi individuální.
Pro neslyšícího je klíčové překonávání komunikační bariéry, tudíž musí mít možnost volby vhodného komunikačního systému dle svých vlastních potřeb. Tato možnost nebyla neslyšícím vždy umožňována a s důsledky se setkáváme ještě dnes. Upřednostňována byla mluvená forma komunikace bez ohledu na možnosti člověka, který nikdy žádný zvuk neslyšel, nebo pouze v takové míře, která mu neumožňovala plnohodnotný rozvoj řeči.
Většina z nás neovládá český znakový jazyk, ale je potřeba si uvědomit, že pro neslyšícího člověka je český jazyk druhým jazykem. Není potřeba učit nás všechny český znakový jazyk (i když by to bylo pro spoustu neslyšících velmi příjemné), ale je nutné respektovat, že český jazyk je jazyk, který nikdy neslyšeli, a je pro ně v podstatě cizím jazykem.
Můžeme se setkat s různě důležitými situacemi, kdy je potřeba s neslyšícím komunikovat nebo kdy za námi např. na obecní úřad přichází. Je důležité vědět, že pro plnohodnotnou komunikaci s neslyšícím člověkem je důležité respektovat komunikační prostředek/jazyk, který neslyšící upřednostňuje. Pokud volíme jiné způsoby komunikace, nemáme jistotu, že obě strany vše dobře pochopily.
Jaké jsou komunikační prostředky/jazyk neslyšících?
ČESKÝ ZNAKOVÝ JAZYK
Jak je výše uvedeno, pro neslyšící je český jazyk cizím, tedy druhým, jazykem. Není pro ně mateřským jazykem, přestože mají českou národnost. Jejich přirozeným jazykem je jazyk znakový. Český znakový jazyk má vlastní systém, strukturu, pravidla, fungování a nemá psanou podobu. Je to vizuální jazyk, který nemá nic společného s českým jazykem.
ZNAKOVANÁ ČEŠTINA
Znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími lidmi. Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka.
Ne každý neslyšící ovládá znakovanou češtinu, která předpokládá znalost českého jazyka. Pro dobré pochopení rozdílu mezi znakovanou češtinou a českým znakovým jazykem níže uvádíme ukázky z praxe, které jsme si „vypůjčili“ od Petra Vysučka. Na následujícím příkladu je vidět, jak jsou tlumočeny/přeloženy české věty do znakované češtiny a do českého znakového jazyka:
Věta v češtině zní: „Jak se jmenujete?“
Znakovaná čeština: JAK + SE + JMENUJETE
Český znakový jazyk: JMÉNO + VAŠE + CO
Další příklad: „Moje maminka pracuje na úřadě“.
Znakovaná čeština: MOJE + MAMINKA + PRACUJE + NA + ÚŘÁD.
Český znakový jazyk: MAMINKA + MOJE + ÚŘAD + BUDOVA + PRACUJE.
Na příkladu je rozdíl zřejmý a pochopitelný. Jsou to dva různé jazyky, takže fungují a vypadají jinak. Proto se Vám může stát, že psaná čeština neslyšících, kterou uvidíte v e-mailu, sms zprávě či jinde, nemusí být vždy dobře srozumitelná a dle gramatiky českého jazyka správná. Nesmíme zapomínat, že v tuto chvíli s námi daná osoba komunikuje v podstatě v cizím jazyce, který, mimo jiné, nikdy neslyšela.
V případě návštěvy některé z veřejných institucí či jiných služeb považujeme za důležité poznat komunikační bariéru, se kterou se člověk, který stojí před Vámi, potýká. U neslyšících je velmi obtížné tuto bariéru poznat do chvíle, než promluvíme. I v tuto chvíli ale nemusí být stále jasno. Pokud na někoho promluvíme, pozveme ho dál a on nereaguje, tak nás častěji napadne, že je zamyšlený, než že neslyší. V případě zvláštního hlasu se neslyšící setkávají s tím, že jsou považováni spíše za cizince než za někoho, kdo neslyší.
- Pokud na mě promluvíte, nereaguji na Vaše oslovení ani jiné pokyny.
- Můj hlas nezní vždy příjemně, protože jsem ho nikdy neslyšel/a.
- Někdy vypadám dezorientovaně, možná až hloupě.
- Komunikuji v českém znakovém jazyce, je to můj mateřský jazyk.
- Český jazyk je pro mě cizím jazykem, proto ho ovládám na různé úrovni.
- Někdo ho umí velmi dobře, někdo s chybami a někdo skoro vůbec.
- Někdy vypadám, že Vám rozumím, dívám se Vám na ústa, přikyvuji. V tu chvíli odezírám. Někdo umí odezírat velmi dobře, někdo hůř.
- Je to stejné jako s hudebním sluchem, někdo ho máme, někdo ne, přestože slyšíme všichni.
- Odezírání je velmi náročné a ne vždy je všemu rozumět.
- Pro bezproblémovou a srozumitelnou komunikaci potřebuji používání českého znakového jazyka, tzn. tlumočníka českého znakového jazyka.
- Než zajistíte tlumočníka, je nutné se domluvit na základních věcech.
- Jednoduché formulace se lépe odezírají a jednoduše napsané zprávy jsou jasněji pochopitelné.
- Může Vám případně pomoci kolega, který má neslyšící rodiče/sourozence a ovládá český znakový jazyk na dobré komunikační úrovni.
- Pro komunikaci je důležité světlo, tzn. je potřeba dobře na sebe vidět.
- Umístění světla zvýší srozumitelnost, nemůže být ve Vašich zádech, protože pak mě oslňuje.
- S tím souvisí i udržování očního kontaktu. Když na Vás nevidím, tak Vám nemůžu rozumět.
- Nekřičte na mne, není to potřeba a naopak to snižuje srozumitelnost.
- Pokud v první fázi jednáme bez tlumočníka, je potřeba vše důležité napsat na papír.
- Případně mi pomůže, když mi dáte vše v tištěné nebo elektronické podobě pro umožnění překladu tlumočníkem po naší schůzce.
- Ověřujte si, zda Vám rozumím, na přikývnutí se nelze spoléhat.
- Pokud vidíte, že není rozumět, opakujte věty jinak. Některá slova/písmena se velmi obtížně odezírají, tak opakování stejné věty nepomůže.
- Provizorním řešením je základní věci jednoduše napsat.
- Jednání, které probíhá s tlumočníkem, má také svá pravidla, ale v tuto chvíli se již můžete zeptat mě, jak má komunikace probíhat. Tlumočník vše přeloží.
- V případě tlumočeného jednání je základní pravidlo nemluvit s tlumočníkem, pouze překládá, klientem jsem stále já – neslyšící a na mě se obracejte.
- https://player.vimeo.com/video/167735143
Pokud za Vámi přijde neslyšící, jste v tu chvíli na vše sami. Možná je někde u Vás někdo z kolegů, který má neslyšící rodiče/sourozence nebo děti a ovládá český znakový jazyk nebo jeho základy a můžete ho požádat o pomoc, ale to se většině z Vás nestane. Po celé České republice jsou dostupné tlumočnické služby, které Vám mohou zajistit tlumočníka na potřebné jednání. Je pravda, že kapacity tlumočníků jsou někde málo dostupné, ale vždy se služba dá nějak zajistit. V některých případech je služba zdarma (jako registrovaná sociální služba), v jiných (kde je odpovědná daná instituce) je nutné tlumočení uhradit. Nejlepší je obrátit se na některou z níže uvedených organizací, nebo na ty, o kterých víte, že u Vás v území působí, a společně najít vhodný termín, kdy může jednání proběhnout, tzn. termín, kdy můžete nejenom Vy, neslyšící, ale i tlumočník.
Například se jedná o:
- Službu, která poskytuje tlumočení v terénu.
- Pro základní domluvu je dostupné i tzv. tlumočení online.
Zde jsou uvedené příklady některých organizací, které poskytují služby neslyšícím, nebo se jedná o stránky, kde je možné najít různé informace ze světa neslyšících:
- www.asnep.cz
- www.cktzj.com
- www.czplk.cz
- www.cztn.cz
- www.detskysluch.cz
- www.helpnet.cz
- info-zpravodaj.sweb.cz
- www.jihlava-un.eu
- www.lorm.cz
- www.neslysici.cz
- www.orbipontes.cz
- www.pevnost.com
- www.ruce.cz
- www.snnvcr.cz
- www.ticho.cz
- www.tichysvet.cz
- www.unie.cz
- www.unieneslysicichbrno.cz
Všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti i právech. Základní práva jsou zaručena všem lidem bez rozdílu. Základní práva a svobody přísluší ve stejném rozsahu i lidem se zdravotním postižením, tedy i lidem s mentálním postižením, duševním onemocněním, lidem s demencí.
Tato část si klade za cíl Vás ve stručnosti seznámit s okruhem základních právních norem upravujících právní postavení osob s různými komunikačními bariérami (tedy „osob se zdravotním postižením“, jak se obecně uvádí v právním pořádku ČR) tak, aby byl informován, o co se může takovýto člověk „opřít“, zejména při kontaktu s pracovníky veřejných institucí (tedy např. městské a obecní úřady, kontaktní pracoviště Úřadu práce, pracoviště Okresních správ sociálního zabezpečení a další).
Svět a Evropská unie
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na osobní nezávislost a samostatnost, nediskriminaci, rovnost příležitostí, na plné zapojení a začlenění do společnosti.
Kde to najdu:
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, což je základní mezinárodní právní norma, která upravuje uceleně práva zdravotně postižených osob s přihlédnutím k jejich různorodosti. Ratifikováno v České republice v roce 2009.
Dostupná zde:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/umluva-o- pravech-osob- se-zdravotnim-postizenim– 70247/
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na to, aby Česká republika (jeden ze států EU) vytvořila taková opatření, jejichž cílem je zajistit nezávislost, sociální a profesní začlenění a účast na životě společnosti jako základní právo osob se zdravotním postižením.
Kde to najdu:
Listina základních práv Evropské unie, což je základní právní norma EU, která upravuje uceleně práva zdravotně postižených osob a zapovídá diskriminaci z důvodu zdravotního postižení.
Dostupná zde:
Česká republika
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na rovnosti v důstojnosti a právech, jakož i na zaručení práv bez jakékoliv diskriminace,
- na zvýšenou ochranu zdraví při práci a právo na zvláštní pracovní podmínky,
- na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání
Kde to najdu:
Listina základních práv a svobod (součást ústavního pořádku ČR)
Dostupná zde:
http://zakony.centrum.cz/listina-zakladnich- prav-a- svobod
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na zákaz jakékoli diskriminace v oblasti zaměstnání, podnikání, vzdělání, sociální oblasti, zdravotní péči, poskytování zboží a služeb.
Kde to najdu:
Antidiskriminační zákon (zák. č. 198/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) – přičemž zákon považuje za nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení i odmítnutí či opomenutí přijmout přiměřená opatření, tedy opatření, nutná k tomu, aby osoba se zdravotním postižením měla přístup k určitému zaměstnání, aby mohla využít poradenství a aby mohla využít služby určené veřejnosti (ust. § 3 zákona).
Dostupný zde:
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na rovné zacházení a zákaz diskriminace (ust. § 16).
Kde to najdu:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – zaměstnavateli je stanovena obecná povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a vytvářet podmínky pro jejich zaměstnávání. Zaměstnavatelé mají i povinnost upravit pracoviště tak, aby bylo vhodné pro osoby se zdravotním postižením.
Dostupný zde:
http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_6
Jako osoba se zdravotním postižením mám právo:
- na zdvořilé chování a na to, aby mi jednotliví zaměstnanci (úředníci) vycházeli dle možností vstříc, na přiměřené poučení o mých právech a povinnostech, na uvědomění o úkonu, který zaměstnanec (úředník) učiní, a to s dostatečným předstihem, je-li to potřebné k hájení mých práv a neohrozí-li to účel úkonu, na možnost uplatnění mých práv a oprávněných zájmů,
- na rovné postavení stran, nestranný postup a plnění povinností dotčených osob rovnou měrou. V případě, že by byla rovnost dotčených stran porušena nebo ohrožena, je správní orgán (zaměstnanec, úředník) povinen učinit potřebná opatření k jejich zajištění.
Kde to najdu:
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 4 a § 7
Dostupný zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500
Jako osoba se zdravotním postižením – neslyšící – mám právo:
- na ustanovení tlumočníka českého znakového jazyka,
- na ustanovení prostředníka dle mé vlastní volby, který je schopen se se mnou dorozumět pomocí komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka.
Jako osoba se zdravotním postižením – hluchoslepá – mám právo:
- na ustanovení prostředníka dle mé vlastní volby, který je schopen se se mnou dorozumět pomocí komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob.
O ustanovení tlumočníka nebo prostředníka vydává správní orgán usnesení, které se oznamuje pouze osobám, jichž se dotýká (ust. § 16, odst. 5).
Kde to najdu:
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 16, odst. 5
Dostupný zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500
Jako osoba se zdravotním postižením – osoba neslyšící a hluchoslepá – mám právo:
- na volbu komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně, mám právo volby takového prostředku, který odpovídá mým potřebám,
- na možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování mých zákonných práv.
Kde to najdu:
Zákon č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, v platném znění
Dostupný zde:
ZASTOUPENÍ – jako osoba se zdravotním postižením – mám právo:
- na ustanovení opatrovníka, jsem-li osobou těžce zdravotně postiženou a nelze-li se se mnou dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka (ust. § 32, odst.2, písm. f).
Kde to najdu:
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 32, odst. 2
Dostupný zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500
Co potřebuje
Komunikuji znakovým jazykem a potřebuji tlumočníka
Čekalo mne tlumočení jednání na přestupkové komisi. Obsahem mělo být řešení incidentu mezi příbuznými, z nichž jeden je neslyšící osobou. Druhá osoba je v podmínce a v případě, že by přestupkové řízení dopadlo v její neprospěch, hrozí jí vězení.
Jednání bylo několik, vždy za mé přítomnosti, tzn. za přítomnosti tlumočníka z mluvené češtiny do českého znakového jazyka. Během jednání úředníci na mě opakovaně útočili. Opakovaně se mě snažili z jednání vykázat jako neoprávněnou osobu (jednalo se, mimo jiné, o neslyšícího s velmi nečitelným projevem, tlumočení bylo i pro zkušeného tlumočníka velmi náročné. Bylo zcela vyloučeno, že by se tato osoba dorozuměla bez mé přítomnosti, tzn. tlumočníka).
Podařilo se mi mou přítomnost na jednání obhájit, nicméně v průběhu jednání jsem neměl vytvořené žádné podmínky pro kvalitní překlad. Docházelo k rychlému střídání mluvčích, skákání do řeči apod. Současně jsem opakovaně dostával pokyny, abych určité části netlumočil, a naopak jsem dostával instrukce, co jiného mám „ukazovat“.
Výsledkem je jednání, které je pro neslyšícího, i přes mou přítomnost, zmatečné a nesrozumitelné. Nejsou vytvořeny rovné podmínky mezi jednajícími stranami.
Úředník by měl mít možnost zjistit si podmínky, které je třeba pro průběh tlumočení zajistit, a tyto podmínky respektovat a tím zajistit, aby průběh tlumočení mohl být hladký.
Tak snad někdy příště.
Workshopy
RESPEKT V KOMUNIKACI aneb bezbariérová komunikace v různých institucích
- Umíte se vždy domluvit s lidmi, kteří přichází do Vaší kanceláře?
- Poznáte, že mají nějakou komunikační bariéru?
- Víte, jak reagovat? Co dělat pro to, abyste se domluvili?
- Pokud ne nebo si nejste jisti, máme pro Vás připraven interaktivní workshop, kde na to přijdeme společně.
Obsahem našeho interaktivního workshopu je:
- Setkání s lidmi, kteří nevidí, neslyší nebo z jiného důvodu nerozumí.
- Praktické příklady, díky kterým poznáte, jaké jsou základní možnosti komunikace s lidmi, kteří nevidí, neslyší, stárnou či z jiného důvodu komunikují jinak, než čekáme.
- Dozvíte se, jaké služby Vám s komunikací mohou pomoc.
- Osvojíte si srozumitelné a jednoduché doporučení pro komunikaci s uvedenými skupinami občanů v praxi.
Workshop realizujeme dle domluvy, kapacita workshopu je 15 – 25 osob. Cena dle individuální domluvy a rozsahu.
Ukázky z workshopu ke shlédnutí zde: https://player.vimeo.com/video/168622121
- Související dokumenty ke stažení
- Leták
- Respekt v komunikaci - mapa
- Respekt v komunikaci - metodika